12 nejčastějších otázek
1. Kolik času si musím vymezit na učení, abych dělal pokroky?
Stejně jako v případě jídla i tady platí, že lépe je učit se častěji po malých porcích, než si dát jednou za čas jednu pořádnou. Existuje pro to několik dobrých důvodů:
- Zkuste si ve svém týdenním programu vymezit 1 hodinu pro samostudium a pravidelně se učit. Jak dlouho vám to vydrží?
- Představte si, že nadešla plánovaná hodina pro vaše samostudium, poté, co jste svou učebnici či sešit týden neotevřeli. Jak moc se vám do toho chce?
- Představte si, že překonáte svou nechuť a začnete opakovat poslední látku. Kolik si toho pamatujete? Kolik se toho musíte učit znovu?
- Představte si, že po celodenní práci konečně sedíte nad učebnicí. Za jak dlouho se vám začnou zavírat oči?
Nejde o to, kolik času učením strávíte, ale kolik se toho naučíte. Neplýtvejte časem a energií a učte se tehdy, když máte šanci se něco naučit.
Odpovězte si na následující otázku: Existuje během dne chvíle, ideálně 10 – 15 minut, kdy jsem svěží, nemám co na práci a nemusím myslet na 100 dalších věcí?
Možné odpovědi: a) ráno cestou do práce b) při snídani / dopolední kávě c) cestou z práce d) během venčení psa e) během televizních reklam f) po návratu z fitness či tenisu g) během jízdy autem h) vaše vlastní odpověď
Že taková chvíle neexistuje? – Vytvořte ji. Máte během dne vhodných chvil hned několik? Využijte je všechny – protože čím častěji se učíte, tím dříve uvidíte pokroky. Vydržíte se soustředit déle než 15 minut? Proč ne, tím lépe pro vás.
Kolik času tedy potřebujete? 10 – 15 minut bdělého stavu denně vám stačí.
2. Jak se učit, když na to mám 10 minut denně?
Existuje 5 výborných variant. Zvolte tu, která vás neunaví. Záleží samozřejmě na tom, kde zrovna jste a zda-li máte možnost číst, nebo, například v autě, pouze poslouchat. Přičemž poslech není vůbec špatná varianta. Připravte si do auta CD nebo kazetu s tím, co jste poslouchali v hodině. Nemůžete se soustředit současně na jízdu i na poslech? Poraďte se s lektorem a poslouchejte něco velmi jednoduchého nebo vám známého. Myslíte, že je na škodu, budete-li znát pasáže poslechu z paměti? – Určitě to oceníte, když si na daný obrat vzpomenete při konverzaci.
Poznámkový sešit – klasické opakování. Vyžaduje jistě větší dávku čilosti, než jiné metody, zato jde přesně k věci: to, co jste se učili v hodině je třeba upevnit. Přitom buďte tvůrčí. Vymýšlejte si věty s novými slovíčky, trénujte se pro praktickou komunikaci.
Podtrhaná slova a spojení z článku. Když se díváte na spojení, které jste si podtrhli, v lepším případě si vzpomenete, co znamená. Uměli byste ho ale použít? Soustřeďte se tedy na to, jak daný výraz zní česky a několikrát si v duchu řekněte českou a cizojazyčnou variantu. A jako bonus připojte větu vlastní výroby s tímto výrazem.
Kartičky – trochu pracné, zato dokonale účinné. Nastříhejte papír na proužky cca 1,5×5 cm. Na jednu stranu napište výraz česky, na druhou cizojazyčně. Nasypte do krabičky. Losujte. Jednou se stane, že výraz vytáhnete češtinou nahoru, podruhé je to v cizím jazyce, vy ale pokaždé víte správný ekvivalent. Že ne? Tak si přečtěte správnou odpověď na druhé straně a kartičku vraťte do krabičky. Vracejte ji tam tak dlouho, dokud se výraz nenaučíte. Ideální k reklamním chvílím u televizoru či při cestování. Navíc „více akční“ než čtení poznámek, tudíž vhodné při zvýšené únavě.
Myslete na cizí řeč – myslete v cizí řeči. Umíte toho vyjádřit daleko víc, než si myslíte, nebo byste aspoň měli, protože už jste se učili spoustu slovíček. Tak to zkuste. Máte v ruce noviny? Popište fotku před vámi. Čím víc vět, tím lépe, i ty nejjednodušší se počítají.
Co právě děláte, nebo se dnes chystáte dělat? Koho jste dnes potkali a o čem jste mluvili? Myslet v cizí řeči můžete kdekoliv. A máte-li možnost si své myšlenky zapsat (bez ohledu na pravopis), udělejte to a pochlubte se s tím lektorovi – využijte možnost získat zpětnou vazbu.
3. Kolik hodin výuky týdně potřebuji?
Pochopitelně čím častěji se učíte, tím lépe, protože stihnete víc nových poznatků získat než zapomenout. To platí zvláště pro začátečníky, věčné začátečníky a mírně pokročilé, kteří se musí potýkat s množstvím nové látky. Tak jako je při startu vesmírné rakety potřeba překonat zemskou gravitaci, musí začátečníci vynaložit jistou energii, aby se vymanili z koloběhu neustálého zapomínání základů a zamířili ke komunikaci.
TeaTime směřuje k okamžitému uplatnění znalostí v praxi, což studentům přináší radost, posiluje motivaci a odhodlání věnovat se učení co nejvíce. Není-li prostor pro studium každý den, 3 hodiny s lektorem týdně jsou zárukou viditelného pokroku, pro nižší jazykové úrovně spíše nutným minimem. 2 hodiny týdně vyžadují větší míru samostudia při dosažení srovnatelných výsledků s intenzivnějším kurzem. 1 hodina týdně je spíše opakováním, konzultací a prezentací nové látky k samostudiu. Má-li takový kurz přinést výsledky, žádá od studenta čas a disciplínu.
4. Co musím umět, abych se mohl věnovat obchodnímu jazyku, nebo něčemu specifickému?
Potřebujete umět domluvit schůzku po telefonu, ubytovat klienty ve vašem pensionu, napsat objednávku, či dojednat prodej nemovitosti? Stačí vám toho překvapivě málo. TeaTime používá učebnice, které kombinují obecný jazyk s obchodním od úrovně věčných začátečníků, tj. těch, kteří se v minulosti setkali se základními slovíčky a gramatikou. Existuje ale i další možnost: na základě osobního plánu vás doučíme obecným základům během prvních hodin, případně kombinujeme průběžné doučování gramatiky a slovíček s hlavním studijním materiálem, abyste se mohli věnovat zvolenému zaměření.
5. Za jak dlouho se domluvím?
Kdybychom uměli zacházet s věšteckou koulí, řekli bychom vám to přesně. Protože toto zařízení nemáme k dispozici, nastíníme vám pomocí několika otázek kritéria, která mají na onu dobu rozhodující vliv:
- Těší vás komunikovat s ostatními, nebo jste spíše uzavření? Komunikace v cizím jazyce pro vás nebude o nic snazší než ve vaší mateřštině.
- Které jazykové dovednosti během učení rozvíjíte? Máte-li se domluvit, je třeba hodně poslouchat (cvičit porozumění) a mluvit bez zbytečného strachu z chyb.
- Učíte se aktivně, či pasivně? Např. čtení je zajímavé a obohacuje slovní zásobu, nicméně pasivní. Vy ale potřebujete své pasivní znalosti aktivovat pro použití v běžné komunikaci. Abyste se učili aktivně, ptejte se stále sami sebe, jestli to, čemu rozumíte, dokážete také bez váhání říct. Nebojte se učit se užitečné fráze zpaměti, chcete-li si usnadnit komunikaci v reálných situacích, kdy dumat nad gramatikou není na místě.
- Kolik času učení věnujete? Tahle otázka možná není tak zásadní, jak vypadá, když uvážíte, že důležitější než kvantita je kvalita vaší pozornosti, kterou učení věnujete. Přesto je jistě rozdíl, učíte-li se denně, či jen občas oprášíte staré znalosti.
- Co takhle ponořit se nekompromisně do cizí řeči? Určitě nic neurychlí vývoj vaší schopnosti domluvit se tak jako pobyt v zemi, jejíž řeč studujete, nebo alespoň hodiny s rodilým mluvčím.
6. Je individuální výuka vždycky lepší než skupinová?
I tady odpověď závisí na více faktorech:
- Jste komunikativní, nebo spíše uzavřená osobnost? Jste-li uzavření, v početnější skupince riskujete, že druzí budou omezovat prostor ke komunikaci, který vám náleží. Na druhou stranu vás možná baví naslouchat právě tak jako mluvit, takže ani individuální hodina, která přenese těžiště zcela na vás, vám nemusí vyhovovat. Skupinka o dvou studentech (včetně vás) by mohla být to pravé.
- Potřebujete důkladně probrat jednotlivé stavební kameny (gramatiku, slovní zásobu, poslechové dovednosti, atd.), nebo spíše trénovat jejich společné použití v praxi? Učení vás nebude nebavit, když nepocítíte výsledky svého snažení a už vůbec ne, když budete mít dojem, že vám „ujíždí vlak“. Pokud potřebujete individuální péči k vybudování pevných základů, neztrácejte čas ve skupině, která se vám může přizpůsobit jen částečně. Pokud ale víte, že vaší Achilleovou patou je schopnost reagovat hbitě a přitom správně, skupinová výuka vám díky své dynamičnosti poskytne vynikající trénink.
7. Rychlokurz před cestou do ciziny – má to smysl?
Má, pokud je správně koncipovaný:
- Hodně poslechu – potřebujete si zvyknout na autentickou řeč, jinak budete možná umět číst, ale nebudete schopni rozumět, co vám kdo říká.
- Učte se jako děti: opakujte slova podle kazety či CD,
abyste nacvičili správnou výslovnost. Každý jazyk používá unikátní
sadu hlásek. Naše E nemusí být „jejich“ E. Chcete-li, aby vám druzí
rozuměli, nepodceňujte správnou výslovnost.
Používejte mnemotechnické pomůcky pro zapamatování nových slov, zkoušejte popisovat obrázky a vše si říkejte nahlas. Čím více smyslů do učení zapojíte, tím spolehlivěji se vám nové informace vtisknou do paměti.
- Základy tvoření vět a základní slovní zásoba – umět řadu frází zpaměti vám bude velmi užitečné. Je to podobné, jako stavět z panelů – rychlé, jednoduché, předem dané. Zrovna tak ale bude jindy potřeba vytvořit pro konkrétní situaci cihlovou stavbu na míru. Stačí znát pár stavebních principů a také si vyzkoušet, co všechno dokážete vyjádřit analogicky k vám známým frázím.
8. Kdy se mám začít učit s rodilým mluvčím a proč vlastně?
Co nejdříve, alespoň jako doplnění vašeho hlavního kurzu. Je třeba předeslat, že všichni lektoři – rodilý mluvčí TeaTime jsou držitelé mezinárodních lektorských certifikátů a absolventi kurzů, které jim poskytují vynikající metodickou kvalifikaci pro všechny jazykové úrovně.
Jaké výhody má kurz s rodilým mluvčím?
- Zvykáte si na autentickou výslovnost a, aniž byste si to uvědomovali, vaše výslovnost je pozitivně ovlivněna rodilým mluvčím.
- Poslechem se neustále učíte nové obraty a při snaze správně se vyjádřit jste nuceni využít maximálně potenciál svých znalostí a tudíž převést dosud spící pasivní znalosti do oblasti aktivního používání.
9. Jsou moderní učebnice opravdu lepší než ty klasické?
Nové poznatky z oblasti psychologie a vzdělávání dospělých našly uplatnění i v koncepci učebnic. Tyto učebnice navazují na principy, jakými si člověk přirozeným způsobem osvojuje vše nové. Nesnaží se člověku předvést neuchopitelnou sumu údajů, ale pracují s jeho reálnými možnostmi postupně získávat a správně používat nové informace.
Na druhou stranu někteří lidé považují tzv. klasické učebnice za přehlednější a vhodnější pro začátečníky. Většinou při tom srovnávají klasické učebnice s tituly, které se na českém trhu objevily brzy po roce 1989 a které, ačkoliv stále některými školami používané, nelze považovat za aktuální a reprezentativní z hlediska produkce současných světových vydavatelství.
Celkově vzato, záleží vždy na naší důvěře v používaný styl a metodiku. Proto TeaTime, ačkoliv vítá komunikativní přístup učebnic z posledních let, formou kurzů na míru vychází vstříc všem, kterým se osvědčil klasický způsob učení.
10. Jak překonat trému při mluvení v cizí řeči?
Je dobré si uvědomit, že některé naše problémy při komunikaci v cizím jazyce nejsou způsobeny naší neznalostí, ale spíše stresem z nutnosti komunikovat v jazyce, v němž si nejsme zcela jistí. 2 základní způsoby, jak trému omezit:
- Kvalitní příprava – to se týká především formálních, dobře předvídatelných situací, jako je prezentace, přivítání zahraniční návštěvy, či rutinních postupů, jako je telefonování. I méně standardní situace si lze ovšem usnadnit, když se věty, které se vám budou hodit, naučíte zpaměti jako fráze. To má dvojí pozitivní efekt: působíte profesionálně a zároveň ve chvíli, kdy takovou frázi bez námahy sypete z rukávu, máte čas přemýšlet, co konkrétního chcete říct.
- „Otrkat se“ konverzací s rodilým mluvčím. Budete-li trénovat komunikaci s rodilým mluvčím, nejenže se osmělíte, ale zmizí i některé objektivní důvody pro váš strach, jako je špatná schopnost rozumět autentické řeči, či neznalost nejběžnějších odpovědí na různé společenské fráze a neschopnost promptně reagovat.
11. Proč je důležité hodně poslouchat?
V minulosti byli poslechové dovednosti zatlačeny stranou. Při učení nových slov se spoléhalo na vizuální paměť, správná výslovnost byla podružná. Mnozí si ze školy pamatují důležitost diktátů, schopnost porozumět autentické řeči se ale zkoušela minimálně. A tak se také mnozí nevyhnuli šokujícímu zklamání, když byli konfrontováni s realitou. Nebylo jim nic platné, že své věty konstruovali gramaticky správně, ba dokonce že byli schopní je správně napsat. Problém byl v tom, že jejich výslovnosti nikdo nerozuměl a oni sami stěží chápali, o čem se v jejich přítomnosti hovoří.
Vědci tvrdí, že 80% informací se k nám dostává právě sluchem. Je jasné, že máme-li obstát v reálném životě, musíme trénovat to nejdůležitější, byť je to náročnější než jiná cvičení a v bezpečí domova, kde si všichni rozumíme díky českému přízvuku, možná zdánlivě nepotřebné. Současně se poslechem učíme správnou výslovnost, která je pro přežití právě tak důležitá.
12. Škola hrou – není to ztráta času?
Při učení se cizí řeči platí na 100%, že kvalita našeho úsilí má přednost před kvantitou. Životní situace prověřují naše skutečné znalosti a neptají se nás při tom, na jakou stránku v jak pokročilé učebnici jsme došli. Neptají se nás vůbec, jak jsme k daným znalostem došli.
Je dokázáno, že si daleko lépe pamatujeme informaci, která je spojená s nějakým prožitkem a že smysly nám pomáhají uložit informace v paměti.
Máte další otázky? Napište nám na info@teatime.cz nebo zavolejte na +420 603 456 307.
